….Míša pořád nikde….,,Co budeme dělat??? Já ji zkusím zavolat… " pobídla se Erika. ,,Má obsazeno.!!." vykřikla vyděšeně a v tom mi už vyzváněl mobil…
Jenom jsem se podívala na Erču a rychle jsem se hrabala v baťohu a hledala mobil. Když jsem ho našla, tak už přestal vyzvánět. Hned jsem Míši volala nazpátek….
,,Ahoj, kde seš???" ptala jsem se rychle Míši, protože autobus už pomalu odjížděl.
,,No holky, je mi to líto, ale já musím za tou tetkou…." Řekla Míša smutně..
,,Tak to je teda škoda mohly si to pěkně užít… No tak se měj pěkně ahoj!" řekla jsem a smutně jsem se podívala na Eriku a ta hned vytušila o co jde….
,, A vy si to tam pěkně užijte tak ahoj…." Rozloučila se mnou Míša a zavěsila telefon….
S Erikou jsme si vzali batoh a nastoupily do autobusu. Sedly jsme si skoro dozadu.
,,To je škoda, že teda nejela, no tak nits aspoň si to teda my užijem" řekla jsem a rozhlížela jsem se po autobuse a Erča se mnou.
Nikoho známého jsem ale neviděla a tak jsem se opřela o sedadlo. Všimla jsem si, že Erika pořád načuhuje…. A v tom se ji upa rozzářily oči a já na ni hleděla, co jí je…
,,Eriiiii?? Co ti je??" zeptala jsem se.
Číma se na mě jenom otočila a hlavou ucukla, aby mi ukázala co ji tak překvapilo. Podívám se na to místo a zase ON….. ten kluk s kterým se Erika válela na zemi :) (s kterým se srazila)….
Podívaly jsme se na něho a on se na nás usmál. Erika zase byla štěstím bez sebe a celá zase zčervenala.
Když jsme už dojížděly k hotelu, tak jsme si s Čímou zabalily batohy a čekaly až budeme na místě. Autobus zastavil u krásného a luxusního hotelu, a my se pomalu sunuly z autobusu ven…
,,Holky, počkejte na mě!!! Zajdeme na recepci pro váš klíček od pokoje!" zahulákala na nás babička.
Tak jsme šly k recepci pro náš klíček… stál tam mladej krásnej recepční, a ani jsem z něho nespustila oči, a tak Erika vzala klíček za mě. Když jsme šly k výtahu, tak jsem se na něj ještě otočila, a on se na mě krásně usmál a já mu úsměv oplatila…