Byla jsem u své nej kámošky Verči. Naplánovaly jsme si zkrášlující proceduru. Nejdříve jsme se navlékly do spodního prádla, pak jsme si namíchaly modrozelenou masku, kterou jsme si naplácaly na obličej, a ještě to celé pokladly nakrájenou okurkou. Asi po třech minutách zazvonil zvonek u dveří. Úplně jsme zapoměly jak vypadáme, a šly jsme otevřít. A hádejte, kdo tam byl? Verčin soused, kterého tajně milovala, a můj soused, kterého jsem prozměnu tajně milovala já. Hned jak nás uviděli, tak se lekli a začali utíkat, jak jim nohy stačili. A my jsme udělaly osudovou chybu: rozběhly jsme se za nimi! Neměly jsme ovšem šanci dohonit je, jsou to totiž atleti. Nebylo by to tak hrozné, kdyby nás neviděli všichni sousedi, ti se mohli potrhat smíchy. Druhý den se ukázalo, že kluci nás chtělly pozvat na rande. Škoda, že si to nerozmysleli, protože když jsme si pak sundaly masky, byly jsme fakt krásné! Jenomže oni to, jak jsme byly zelené, rozkecaly po celé ulici.